Pupečník, jeho přerušení a lotosový porod
Před pár dny vyšel na sociálních sítích ve skupině 13. KOMNATA článek o odloženém podvazu pupečníku, lotosovém porodu, bondingu a odběru pupečníkové krve k dárcovství či vlastnímu využití.
O skupině jsem nikdy předtím neslyšela, o to víc jsem byla překvapena, když jsem zjistila, jaký dosah článek má. Ještě překvapenější jsem ale byla po jeho přečtení a shlédnutí několika komentářů. Často se zde totiž opakují komentáře typu ,,Mockrát děkujeme za cenné informace, nyní už se nenecháme v porodnici odbýt."
Ke mně se článek dostal skrze několik maminek, které jsem těhotenstvím a porodem provedla a které si chtěly informace ověřit u někoho, kdo je součástí porodu desítek žen měsíčně. A mě to udělalo velkou radost. Bohužel je ale stále spousta jedinců, kteří si myslí, že vše, co je kdekoliv psáno, je pravda.
Myšlenka článku není určitě špatná, obsahuje ale velké množství chyb a dezinformací.
Do konverzace u článku jsem se zapojovat nechtěla, jelikož to nikdy nic dobrého nepřináší. Cítila jsem ale, že nějakým způsobem se ke článku vyjádřit a uvést fakta na pravou míru, bych jakožto porodní asistentka měla.

Pokud budete chtít článek najít a informace porovnat, zde přikládám odkaz: https://www.facebook.com/photo/?fbid=2056909934480762&set=gm.5431296193576456
Skutečnost toho, kdo článek psal a z jakých zdrojů vycházel, je velice diskutabilní, Kolik porodů za život tento člověk viděl? A zná alespoň z části anatomii placenty, pupečníku a princip fetálního oběhu?
Proč jsem se ke článku rozhodla vyjádřit?
Každý den potkávám v porodnici ženy, které si na internetu přečetly nepravdivé informace a naprosto nerelevantní doporučení, kterými se rozhodly během svého porodu i po něm, řídit.
Je následně na nás zdravotnících, abychom podali ženě informace pravdivé, vysvětlili jí možná rizika již zmiňovaných ,,internetových doporučení" a seznámili ji s metodami, které mají naopak smysl velký.
Nebylo by ale lepší, aby žena přišla již k porodu informovaná? Zejména pro její psychické rozpoložení rozhodně ano. A to, jak jistě všichni víme, během porodního procesu hraje velice důležitou roli.
I z toho důvodu jsme vytvořili pro budoucí maminky předporodní kurzy, kde mohou probrat všechna svá přání, očekávání, obavy a otázky s kvalifikovanými zdravotníky se zkušeností přímo z porodního sálu a poporodního oddělení.
Pojďme si článek tedy detailněji rozebrat.
Jako první se autor zmiňuje o výhodách setrvání novorozence na prsou matky bezprostředně hodinu po porodu. Tomuto procesu říkáme poporodní bonding, který je rozhodně velkým přínosem pro matku i dítě. Co to ale vlastně bonding je?
Pokud si žena k porodu přinese porodní plán, s největší pravděpodobností v něm bude zmíňka právě i o poporodním bondingu. Ne však každý ví, co tento termín skutečně znamená. Termín skrývá slovo ..bond", neboli pouto/spojení. Jedná se o přiložení nahého a neumytého dítěte na břicho/hrudník maminky. Díky feromonům obsaženým v mázku, který tělo novorozence více či méně pokrývá a přirozenému pachu matky, vzniká velmi rychle silné pouto matka-dítě. To je velmi důležité nejen pro psychický stav obou, ale i pro rychlejší nástup laktace. Dítě též získává pocit bezpečí a vliv bondingu se může projevit i v pozdějším věku právě na vztahu s matkou. Vyšetření, jako jsou např. vážení, měření apod. by měla přijít na řadu až po bondingu, který je důležité nepřerušovat. Ideálně tedy až 2 hodiny po porodu, pokud to stav obou dovolí. Miminko na těle matky je zahříváno jejím teplem, což však nestačí. Proto je velmi důležité dítě přikrýt seshora, ideálně nahřátou dečkou či ručníkem, které má dnes již spousta porodnic k dispozici. Bonding je též podporován po císařské řezu.
Ačkoliv je bonding nesmírně důležitý, jeho důležitost by neměla převažovat nad zdravím dítěte či matky. Pokud tedy miminko není z jakéhokoliv důvodu v pořádku, je prioritou zajistit mu lékařskou péči. Stejně tak, pokud se jedná o komplikaci ze strany ženy. Přikládání kůže na kůži, tedy skin to skin, má rozhodně význam i v pozdějších hodinách či dnech.
Dále autor zmiňuje výhody odloženého podvazu pupečníku. Ten je skutečně pro dítě velkým benefitem, ale opět si pojďme uvést fakta na pravou míru.
Odložený podvaz pupečníku je dnes již běžným doporučovaným postupem. Dítěti se během pár minut navýší objem krve v oběhu až o 1/3. Jedná se tedy vlastně o autotransfuzi, díky které se k dítěti dostane velké množství živin, kyslíku, minerálů a vitaminů, společně s důležitými kmenovými buňkami. Pupečníková krev může novorozenci výrazně pomoci v poporodní adaptaci a snižuje riziko novorozenecké anemie. V dnešní době je odložený podvaz podporován i u nedonošených novorozenců, kteří poté lépe prospívají. Doporučeno je odložit podvaz a přerušení pupečníku o 30 - 180 sekund. Do 3 minut totiž pupečníkové cévy zkolabují a krev v nich již dále neproudí. Tento jev je viditelný na první pohled. Odkládat tedy podvaz pupečníku o 25 minut skutečně NEMÁ smysl. Zároveň pokud se u novorozence objeví nějaká z poporodních komplikací, rozhodně není na místě vyčkávat na zahájení lékařské pomoci tak dlouhou dobu. To by mohlo být pro dítě fatální.
Dotepání pupečníku má rozhodně větší smysl, než odběr pupečníkové krve. Nejen že je zdarma, ale je zde 100% jistota, že dítě krev skutečně dostane.
Dalším tématem, které se ve článku objevuje, je lotosový porod. Jedná se o ponechání spojení dítěte s placentou prostřednictvím pupečníku do té doby, než pupečník vyschne a samovolně odpadne. Tento postup je v České republice pouze výsadou rizikových domácích porodů. Ačkoliv studií na toto téma je zatím velice málo, z těch, které již proběhly, je zřejmé, že lotosový porod nemá pro dítě žádné prokázané benefity, jelikož v placentě nadále žádná krev necirkuluje a pupečníkové cévy již nejsou funkční. Naopak s sebou přináší velmi náročnou péči o dítě i o placentu, riziko infekce a riziko utržení pupečníku.
Jak poznat, zda není článek, který Vás zaujal, podvodný či lživý, může být velice těžké. Kromě toho, že by měl rozhodně vycházet z důvěryhodných zdrojů, které jsou ve článku uvedeny nebo se jedná o osobní zkušenost autora, nám ke zhodnocení může pomoci to, že žádný článek založený na pravdě NIKDY neslibuje zázraky. Nikdy. Proto nám následující věta o článku vypovídá více než dost.

Bc. Karolína Jílková
porodní asistentka
Zdroje:
-
vlastní zkušenosti
-
https://www.thelancet.com/journals/lanchi/article/PIIS2352-4642(21)00373-4/fulltext